Digitalizace stavebního řízení: Co tady selhalo?

Tenhle průšvih zná i člověk, který nikdy neviděl řádek kódu, protože to bylo v médiích velmi propírané téma.

V článku o Lidlu a SAPu jsem digitalizaci stavebního řízení zmínil jen v závorce jako český příklad velkého třesku. Chtěl jsem k tomu napsat samostatný článek s tím, že za všechno může nemožnost couvnout, když vám termín určuje zákon.

Jenže když jsem si to nastudoval pořádně, zjistil jsem, že tenhle můj předpoklad není správný. Termín se odkládal a přechodná období v zákoně byla. Takže couvnout šlo. Ta skutečná příčina je jinde a je o to nepříjemnější, protože ji znám z běžných zakázek.

Celý ten problém se totiž odehrál dřív, než někdo napsal první řádek kódu.

Nejdřív dobrá zpráva

Technickou část auditu zpracovala pro Ministerstvo pro místní rozvoj společnost Deepview. Má přes 150 stran, zachycuje stav systémů k jejich spuštění 1. července 2024 a pak k 25. září 2024.

A o technologii říká: architektury systémů ISSŘ a Portálu stavebníka jsou založené na vhodně zvolených moderních a osvědčených technologiích, které umožňují dlouhodobou udržitelnost, škálovatelnost, otevřenost pro další integrace a další rozvoj. Z čistě technického hlediska je podle auditu možné existující vady a nedostatky odstranit a chybějící funkce doplnit.

To je docela zásadní věta, protože jde proti tomu, co se o kauze někdy říká. Žádný paskvil to nebyl. Vznikl rozumně postavený systém, který jenom nedělal to, co lidi potřebovali.

Na čem to teda běží?

Tohle se z novinových článků nedozvíte a přitom je to nejzajímavější technická část celého případu (alespoň pro nás programátory).

Backend stojí na Springu, frontend na Reactu. Klasická třívrstvá architektura, moduly propojené synchronními i asynchronními patterny. Nic exotického, nic, na co by za dva roky nešlo sehnat lidi. Že to není PHP, mi u zakázky téhle velikosti přijde správně. U systému, který má běžet dekády a vystřídat za tu dobu několik dodavatelů, nerozhoduje, co se komu příjemně píše, ale jestli na to bude za deset let trh práce a jestli má platforma předvídatelnou dlouhodobou podporu. Tohle Java splňuje líp než cokoli, co bych si vybral já.

O úroveň níž už to tak hezké není:

• Stejný stack, jiné použití. Portál a ISSŘ dělali různí dodavatelé, a přestože sáhli po stejných technologiích, každý je používá jinak. Chyběla formální standardizace napříč dodavateli a proces tvorby technického designu, který by ministerstvo revidovalo. Ten byl plně v kompetenci dodavatelů. Zpráva k tomu dodává, že to zdraží správu a ztíží zapojení dalších firem.
• Vlastní framework dodavatele. ISSŘ dost intenzivně používá tzv. iq-framework, proprietární knihovnu dodavatele (zpráva firmu nejmenuje, ale ISSŘ dodával InQool). Verdikt zprávy je na úřední dokument nezvykle ostrý: jeho použití je „do značné míry zbytečné“, protože totéž jde standardními open source knihovnami, „nebo dokonce škodlivé, protože zjednodušuje implementaci některých anti-patternů“.
• A konkrétní anti-pattern. V ISSŘ se v řadě případů publikují databázové entity (JPA) rovnou přes REST. Rozhraní tak nevzniká návrhem, ale až dodatečně z implementace. Dva důsledky: backend a frontend nejdou dělat úplně paralelně, protože se čeká na backend, a logika pro práci s entitním modelem se hromadí ve frontendu.
• Chybějící automatizované testy. Odtud ta uživatelská frustrace, že to co včera fungovalo, dnes nefunguje (při tom objemu změn se to ručně uhlídat nedá). Zpráva doporučuje doplnit unit testy a dostat pokrytí aspoň na 75 procent.
• Provoz naslepo. Chybí APM monitoring (průběžné sledování výkonu a chyb běžící aplikace) i procesy incident managementu, takže většinu incidentů hlásili sami uživatelé, ne systém. A ISSŘ neběží v režimu vysoké dostupnosti, což u systému téhle kritičnosti podle zprávy odporuje zákonu o kybernetické bezpečnosti.

Ta nejdražší vada je ale jinde a vrací nás k tomu, o čem je celý tenhle článek. Databázový model ISSŘ podle zprávy neodpovídá tomu, jak entity a jejich vazby chápou uživatelé a metodici stavebního řízení. Zpráva to označuje přímo za důsledek neprovedené analýzy a dodává, že při výraznější změně modelu bude nutné znovu vyvinout business logiku i uživatelské rozhraní – tedy přeprogramovat velkou část aplikace.

Konkrétnější je zpráva u Portálu: není zřejmý základní vztah mezi žádostmi, řízeními, záměry a stavbami, a systém pro ně navíc používá jiné názvy než stavební zákon i než dosavadní praxe. Čtyři entity, na kterých celé stavební řízení stojí, a model, který je pojmenovává po svém. Tomuhle se v DDD říká rozpad ubiquitous language. Je to vada, kterou v kódu nepoznáte. Pozná se až ve chvíli, kdy úředník v systému nenajde to, co hledá.

Technický audit k tomu přidává jedno konkrétní modelovací rozhodnutí. Zákon vede Evidenci stavebních postupů a Evidenci elektronických dokumentací jako dvě samostatné evidence, návrh je sloučil do jedné komponenty. Auditor to označuje za problematické a výsledek popisuje takhle: všechny dokumenty k záměru a řízení skončily v jednom systému a v jednom spise, takže se při každé změně pracuje s velmi objemnými komprimovanými sadami dokumentů na úkor přívětivosti, výkonnosti i doby odezvy. Jako důvod uvádí chybějící procesní a use case analýzu a pozdní zapojení klíčových uživatelů do návrhu.

A to už není chyba, kterou někdo za večer (ani za měsíc) opraví. Chybějící analýza se tady usadila rovnou v databázovém schématu, což je to nejdražší místo, kde ji můžete mít.

Co se vlastně stalo?

Stavební úřady po spuštění hlásily nefunkčnost a řízení se zastavila.

Kolem kauzy ale kolují čísla, která neznamenají to, co se jimi dokládá. Nejčastěji se cituje, že stavebních povolení je nejmíň od roku 1999. Jenže ten „rekord“ padl už za rok 2023 (77 398 povolení), rok a půl před spuštěním digitalizace. Za celý rok 2024 jich bylo zhruba 72 tisíc, meziročně o 6,9 procenta míň, a ten opravdu hluboký propad přišel až za tři čtvrtletí roku 2025 – 45 817 povolení, meziročně o 17,4 procenta míň, tedy v době, kdy už byla povinnost systémy používat odložená.

Zdroj: ČSÚ. Roky 2014–2024 podle publikace MPO Stavebnictví České republiky 2025, str. 27; rok 2025 podle ČSÚ (předběžné údaje).

Vrchol je rok 2021 a od něj to jde dolů rok co rok, tři roky předtím, než se cokoli spustilo. Přerušovaná čára je 1. červenec 2024 a padá do svahu, který začal jinde. K tomu připočtěte, že nový stavební zákon zúžil okruh staveb, které povolení vůbec potřebují, že propad začal někdy v roce 2022 s úrokovými sazbami, a že se stavělo míň i tam, kde se nic nedigitalizovalo (v Německu o 16,8 procenta míň povolených bytů za rok 2024, třetí propad v řadě). Digitalizace se do těch čísel nejspíš opravdu promítla, ale že by je způsobila, se doložit nedá.

Nejvíc o stavu systému stejně říká jedna věta z vládní zprávy: kvalita dat v systému neumožňuje vytvořit věrohodnou statistiku o jeho fungování.

Kam se poděl všechen čas?

Tahle část mi přijde nejdůležitější a v médiích ji skoro nikdo nedal dohromady.

V říjnu 2021 vypsalo ministerstvo čtyři veřejné zakázky a systémy měly být funkční do poloviny roku 2023, včetně zaškolení a testování. To je relativně rozumný (vždycky je lepší víc času) rozvrh – zhruba rok a tři čtvrtě na to všechno.

Pak se ale tendry rušily, vypisovalo se znovu a znovu se rušilo. Vedle sebe to vypadá takhle:

Zdroj: Zpráva o stavu digitalizace stavebního řízení pro jednání vlády 16. 10. 2024, kap. 1.1; tisková zpráva MMR z 20. 9. 2021; rozhodnutí předsedy ÚOHS z 23. 5. 2024.

Ten šedý pruh je odpověď na otázku z nadpisu. Dva roky a měsíc, od vypsání zakázek po podpis smlouvy s dodavatelem, se nevyvíjelo – soutěžilo se, rušilo a čekalo na ÚOHS. Na vývoj zbyl ten oranžový zbytek.

Konkrétně: v lednu 2023 ministerstvo zrušilo tři ze čtyř zahájených řízení a nahradilo je jedinou zakázkou, kterou vypsalo koncem března 2023. Tu pak na podzim zrušil ÚOHS a soudy mu daly za pravdu. Klíčový systém se tak zadal až 3. listopadu 2023 (už bez výběrového řízení) a musel být ostrý k 1. červenci 2024. Necelých osm měsíců.

Termín se přitom mezitím posouval. Účinnost nového stavebního zákona se novelou č. 152/2023 Sb. odložila o rok, jenže ten získaný rok se celý projedl v zadávacích řízeních, ne ve vývoji.

Ministerstvo si podle ÚOHS „krajně naléhavou okolnost“ (kterou pak používalo jako důvod pro zadání bez výběrového řízení) způsobilo samo tím, že v předchozím otevřeném řízení postupovalo v rozporu se zákonem.

Systémy se tak připravovaly pod velkým časovým tlakem a bez dostatečné spolupráce s koncovými uživateli, a to jak na zadání, tak na testování před spuštěním. To je ten největší problém.

Systém startoval se smlouvou, která už končila

Tahle část je z celého příběhu nejabsurdnější.

Tu zakázku z listopadu 2023 zadalo ministerstvo InQoolu v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy úplně bez soutěže. Na návrh firem Expert & Partner engineering CZ a VITA software se tím začal zabývat ÚOHS a došel k tomu, že pro takový postup nebyly splněné zákonné podmínky. Předseda úřadu Petr Mlsna zákaz plnění potvrdil 23. května 2024, s účinností za čtyři měsíce (tedy k 23. září 2024).

Systém se pustil naostro 1. července 2024 a všichni v tu chvíli věděli, že smlouva, na jejímž základě vzniká, za necelé tři měsíce skončí. Ministerstvo ještě žádalo Krajský soud v Brně o odkladný účinek, ale neuspělo.

Takže dodavatel klíčového systému musel skončit v září, tři měsíce po spuštění, uprostřed havárie.

Šéf InQoolu Tibor Szabó to o měsíc později shrnul větou, která se dá číst dvěma způsoby: „Nejsme tu od toho, abychom upozorňovali na chyby v zadání.“ Jako výmluva to zní špatně. Jako popis toho, co si dodavatel v takové situaci reálně dovolí, to bohužel sedí. Každopádně s tím ale trochu soucítím (i když se to ve mně pere), protože říct v lednu 2024 „datový model neodpovídá tomu, jak entity chápou metodici stavebního řízení“ znamená říct „potřebujeme několik týdnů analýzy“. Ty týdny navíc ale v harmonogramu nebyly. A kdo si je vyžádá, ten shodí 1. červenec 2024 a stane se tím, kvůli komu se termín posunul.

Tak co selhalo?

Nejpřehlednější rozbor jsem našel v článku z prosince 2024 na CzechCrunchi, který vypíchl čtyři věci. Vypíšu je, protože každou z nich vidím i na komerčních zakázkách a protože si je můžete ověřit i ve vládní zprávě.

• Chybějící zadání. Vládní zpráva to říká natvrdo: ministerstvo nedisponuje výstupy business architektury ani business analýzy cílového řešení, kromě dílčích analýz správních procesů. Přeskočilo se rovnou na funkční design aplikací. Nejsilnější věta je ale tahle: v organizační struktuře projektu vůbec nebyl ustanoven tým business architektury a analýzy. Analytické týmy byly pouze na straně dodavatelů. Právní audit od kanceláří PORTOS a MT Legal má o půl roku později úplně stejné zjištění hned jako první v pořadí: neexistenci analytického týmu na straně MMR, který by uměl posuzovat dodané části systémů v reálném čase.
  • Špatně zvolená metodika. Jelo se bez kompletních požadavků, přestože u funkcionality dané zákonem a s pevným termínem se hodil spíš vodopád.
  • Rozpor se zákonem. Vládní zpráva prošla ustanovení nového stavebního zákona jedno po druhém. Z 33 posuzovaných položek u jedenácti konstatuje rozpor se zákonem a u dalších třinácti „není plně v souladu“ – dohromady 24 z 33. U systému, který ten zákon má vykonávat, je to trochu problém.
  • Obejitý dohled. Digitální a informační agentura má ze zákona před spuštěním posoudit provozní dokumentaci. Nedostala ji, nedozvěděla se ani termín zahájení zkušebního provozu a ISSŘ se rozjel bez jejího vyjádření.

Ta tabulka se souladem se zákonem se čte dost brutálně, protože verdikty jdou po sobě jako výčet: „V rozporu se zákonem. Funkcionalita není k dispozici.“ A tak paragraf po paragrafu přes čtyři stránky. Technický audit k tomu o rok později přidává svoje: systémy se připravovaly a testovaly bez zapojení koncových uživatelů, chyběla analytická a vývojářská dokumentace a nebyla připravená ani záložní infrastruktura pro případ výpadku.

A právní audit přidává detail, u kterého jsem si musel větu přečíst dvakrát. Veškeré plnění ministerstvo převzalo bez výhrad a v plném rozsahu akceptovalo. Auditor k tomu suše dodává, že pokud systémy smluvní a legislativní požadavky nesplňovaly, akceptační protokoly se bez výhrad podepisovat neměly.

Co mluví ve prospěch dodavatelů?

Právní audit říká, že během přípravy systémů byl stavební zákon pětkrát novelizován. A vyhlášky, na kterých provoz systémů přímo závisí, vyšly v květnu a červnu 2024 s účinností v průběhu července 2024 – tedy prakticky současně se startem. Auditor z toho vyvozuje závěr, který je pro dodavatele docela zásadní: nebylo možné předpokládat, že systémy budou k 1. červenci 2024 splňovat podmínky těch vyhlášek.

Smlouvy se teda uzavíraly na konci roku 2023, kdy legislativa hotová nebyla.

Takže ta část výtek o rozporu se zákonem, kterou jsem citoval výš, má i tuhle druhou stranu. U některých funkcí systém nemohl být v souladu se zákonem prostě proto, že v době, kdy se psal, ten zákon ještě takhle nezněl.

Nemění to ale nic na tom hlavním. Chybějící analýza, nulové zapojení uživatelů a akceptace bez výhrad na pětkrát novelizovaný zákon svést nejdou. Byla to ale svízelná situace.

Kam šly peníze?

Ministerstvo samo zveřejnilo přehled uzavřených smluv k digitalizaci, stav k 31. srpnu 2025. Je to obyčejná tabulka na pět stran a je v ní vidět všechno.

Souhrnně:

Klíčový systém, tedy informační systém stavebního řízení, dodal InQool za 30 521 621 Kč bez DPH plus 750 tisíc na údržbu. S pozdějšími nápravami od Servodat a SEVITECHu se pak celý ISSŘ vyšplhal na 70 milionů.

Zajímavá je třeba smlouva za 40 milionů Kč pro Českou poštu za „hybridní poštu“, tedy tisk a rozesílání papírových dopisů v projektu digitalizace. Vládní zpráva u téhle funkce dodává, že pro ni není zákonná opora, protože písemnost doručuje vždy ten úřad, který ji vydal, ne ministerstvo.

Za špatně vedené tendry pak tabulka eviduje tři zaplacené pokuty od ÚOHS za 1 215 000 Kč. Tu největší, milionovou za zadání InQoolu bez soutěže, sice v roce 2026 soud co do výše zrušil, ale že pochybení bylo, platí dál.

Co jsem si o tom myslel špatně?

Myslel jsem si, že hlavní problém byl v tom, že termín nasazení určoval zákon, takže nešlo couvnout. Zní to logicky a je to špatně.

Účinnost se (jak jsem psal výš) odložila o rok. Zákon k tomu obsahoval přechodné období, kdy se od 1. 1. 2024 nový režim vztahoval jen na vyhrazené stavby a zbytek jel podle starého zákona. Fázování tam tedy bylo. Po havárii se novelou č. 437/2024 Sb. („bypass“) přechodné období upravilo znovu, úřady mohly dál pracovat se svými starými lokálními systémy až do konce roku 2027, a v prosinci 2025 vláda odložila plnou digitalizaci na konec roku 2030. Z toho vyplývá, že určitá možnost hýbat s termínem byla.

To skutečné poučení je horší: měli možnost fázovat, měli možnost termín posunout, a stejně skončili s osmi měsíci na systém, který se plánoval roky. Protože se ten čas propálil na tendrech.

Jak to vypadá dnes?

Systémy tedy běží dál a ještě roky poběží. Zajímavější je, co se za tu dobu změnilo na ministerstvu.

Ministerstvo v prvním čtvrtletí 2025 posílilo analytický tým, od ledna 2025 má samostatnou sekci IT a na jaře 2025 vznikla pracovní skupina klíčových uživatelů (stavební úřady, Hospodářská komora, komora architektů i autorizovaných inženýrů, Svaz měst a obcí). Tedy analytik na straně objednatele a uživatelé u stolu. Přesně to, co při psaní zadání chybělo.

Zabírá to, ale pomalu. V průzkumu CEEC Research z podzimu 2025 (631 zástupců měst, obcí, krajů a stavebních úřadů) řeklo 48 procent, že je Portál stavebníka funkčnější než rok předtím, ale 67 procent úřadů zároveň uvedlo, že systém běží „s obtížemi“. Známka pro ISSŘ na škále do desítky se mezi červnem a říjnem 2025 posunula z 3,40 na 4,56. Pořád špatné číslo, ale konečně jde nahoru.

Cílové řešení se teprve chystá a spuštění je plánované na rok 2028. Zajímavé je, kdo tentokrát píše zadání. Architekturu a business zadání připravuje státní podnik NAKIT, analýzu potřeb uživatelů DESU. Tedy přesně ty role, které na straně objednatele minule chyběly.

Proč mě to zaujalo?

Protože tenhle projekt selhal ve fázi, ve které selhává dost projektů, které jsem viděl. Jen tady to bylo vidět zvenku a stálo to stovky milionů.

Kód psát uměli, to audit potvrzuje černé na bílém. Akorát v celé organizační struktuře projektu nebyl ani jeden analytik na straně objednatele. Analytické týmy měli jenom dodavatelé a ti se prostě nemají koho zeptat, jak reálně vypadá den na stavebním úřadě.

A jde to dohromady s tím, co jsem našel u Birminghamu, i když jinak, než jsem čekal. Tam byly kontrolní mechanismy zřízené, obsazené a všechny hlásily zelenou. Tady je to horší. Technický dozor podle právního auditu na kritické nedostatky upozorňoval, konkrétně na to, že lidí zapojených do projektu na straně ministerstva je málo. Nestalo se nic a akceptační protokoly se pak stejně podepsaly bez výhrad. Tomu samému auditorovi se přitom nepodařilo zjistit, co ten dozor za ty peníze dělal – neobdržel žádné podklady prokazující charakter jeho činnosti.

Dohled tady tedy existoval, ozval se, a stejně to nikam nevedlo. To je pro mě horší zjištění než mlčící dohled, protože u mlčícího aspoň víte, co opravit.

To je mimochodem důvod, proč se u nabídek pořád dokola ptám na to samé – kdo z vaší strany bude ten člověk, který to bude reálně používat, a kolik jeho času na tenhle projekt dostanu. Když na to nikdo neumí odpovědět, analýza vám ten projekt nezachrání, protože nebude z čeho.

Co si z toho beru

Když od vás někdo chce nabídku na systém a nechce zaplatit analýzu, nabídku mu klidně dejte – jen počítejte s tím, že tu analýzu zaplatí stejně, jen později, dráž a po tom, co si systém odnese pověst.

Zdroje

• Vláda ČR / MMR – Zpráva o stavu digitalizace stavebního řízení, včetně návrhu dalšího postupu (podklad pro jednání vlády 16. 10. 2024, primární zdroj k zadání, DIA, souladu se zákonem i fakturaci) – https://md.gov.cz/getattachment/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Ministri-dopravy-a-pro-mistni-rozvoj-navrhuji-rese/Informace-o-aktualnim-stavu-DSR_jednani-vlady-dne-16-10-2024.pdf.aspx
• MMR – Přehled smluv k digitalizaci stavebního řízení (stav k 31. 8. 2025, primární zdroj čísel) – https://mmr.gov.cz/getmedia/0f1c518b-15d0-43ee-917a-4344311b98e0/Prehled-smluv-k-digitalizaci-stavebniho-rizeni.pdf.aspx?ext=.pdf
• MMR – MMR zveřejnilo technickou část auditu digitalizace stavebního řízení (25. 8. 2025) – https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/mmr-zverejnilo-technickou-cast-auditu-digitalizace
• Deepview – Zpráva o technickém stavu DSŘ (technická část auditu, 152 stran, primární zdroj ke sloučení evidencí a k datovému modelu) – https://mmr.gov.cz/getmedia/9609a3cf-3fbd-40b4-b073-cc1e664484fb/Zprava-o-technickem-stavu-DSR_final.pdf.aspx?ext=.pdf
• PORTOS a MT Legal – Auditní zpráva ke stavu přípravy digitalizace stavebního řízení v ČR (právní část auditu, zadavatel MPSV, odevzdáno 4. 4. 2025, zveřejněno 23. 5. 2025) – https://mmr.gov.cz/getmedia/b37cdc70-7a4c-42df-8d2f-64f43217adb6/Audit-DSR_finalni-vyporadani-pripominek_bez-revizi.pdf.aspx?ext=.pdf
• MMR – Klíčová zjištění auditu DSŘ s připomínkami MMR – https://mmr.gov.cz/getmedia/1343673b-ccaa-4645-91ed-e19085fa2757/Klicova-zjisteni-auditu-DSR-s-pripominkami-MMR.pdf.aspx?ext=.pdf
• ISVS.cz – MMR zveřejnilo technickou část auditu DSŘ – https://www.isvs.cz/mmr-zverejnilo-technickou-cast-auditu-dsr/
• ITBiz – Audit: Systémy digitalizace stavebního řízení neplnily potřeby uživatelů – https://www.itbiz.cz/audit-systemy-digitalizace-stavebniho-rizeni-neplnily-potreby-uzivatelu/
• CzechCrunch – Lekce, ze které se musí stát poučit. Aneb 4 důvody, proč selhala digitalizace stavebního řízení (Pavel Novák, 9. 12. 2024) – https://cc.cz/lekce-ze-ktere-se-musi-stat-poucit-aneb-4-duvody-proc-selhala-digitalizace-stavebniho-rizeni/
• ÚOHS – Předseda ÚOHS potvrdil zákaz plnění smlouvy uzavřené MMR na digitalizaci stavebního řízení (23. 5. 2024, sp. zn. R0051/2024) – https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/3899-predseda-uohs-potvrdil-zakaz-plneni-smlouvy-uzavrene-mmr-na-digitalizaci-stavebniho-rizeni.html
• ÚOHS – ÚOHS uložil MMR milionovou pokutu za zadání digitalizace stavebního řízení v rozporu se zákonem (6. 9. 2024, sp. zn. S0491/2024) – https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/3969-uohs-ulozil-mmr-zatim-nepravomocne-milionovou-pokutu-za-zadani-digitalizace-stavebniho-rizeni-v-rozporu-se-zakonem.html
• ÚOHS – Krajský soud v Brně potvrdil správnost postupu ÚOHS v případě digitalizace stavebního řízení – https://uohs.gov.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejne-zakazky/3991-krajsky-soud-v-brne-potvrdil-spravnost-postupu-uohs-v-pripade-digitalizace-stavebniho-rizeni.html
• ITBiz – InQool musí za dva týdny přestat pracovat na digitalizaci stavebního řízení – https://www.itbiz.cz/zpravicky/inqool-musi-za-dva-tydny-prestat-pracovat-na-digitalizaci-stavebniho-rizeni
• Vláda ČR – Vláda rozhodla o postupu v digitalizaci stavebního řízení (16. 10. 2024) – https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-rozhodla-o-postupu-v-digitalizaci-stavebniho-rizeni–schvalila-dalsi-pomoc-postizenym-povodnemi-a-smlouvu-se-svatym-stolcem-216008/
• MMR – Senát schválil bypass digitalizace stavebního řízení. Přechodné období potrvá do konce roku 2027 – https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/senat-schvalil-bypass-digitalizace-stavebniho-rize
• MMR – Průzkum: Digitalizace stavebního řízení se postupně zlepšuje. Úřady věří v pomoc umělé inteligence (CEEC Research, 631 respondentů, 29. 10. 2025) – https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/pruzkum-digitalizace-stavebniho-rizeni-se-postupne
• MMR / ÚUR – Digitalizace stavebního řízení: Současný stav a výhled do budoucna (22. 9. 2025, nápravná opatření, hodnocení úřadů, příprava cílového řešení) – https://www.uur.cz/media/wl3fjnbg/6-pavlikova-mmr-dsr-kv-2025.pdf
• MMR – Stav digitalizace stavebního řízení na začátku listopadu 2025 – https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/stav-digitalizace-stavebniho-rizeni-na-zacatku-lis
• Česká justice – Milionová pokuta za digitalizaci je neplatná. Soud ukázal na zásadní chybu v jejím výpočtu (22. 7. 2026) – https://www.ceska-justice.cz/2026/07/milionova-pokuta-za-digitalizaci-je-neplatna-soud/
• Česká justice – Stát to znovu nezvládl. Vláda odkládá digitalizaci stavebního řízení až do roku 2030 (23. 12. 2025) – https://www.ceska-justice.cz/2025/12/vlada-odklada-digitalizaci-stavebniho-rizeni-do-roku-2030/
• ČSÚ – Stavební povolení v Královéhradeckém kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2025 (celorepublikový údaj 45 817 povolení, −17,4 %) – https://csu.gov.cz/hkk/stavebni-povoleni-v-kralovehradeckem-kraji-v-1-az-3-ctvrtleti-2025
• ČSÚ – Stavební povolení ve Středočeském kraji v roce 2025 (celorepublikový údaj 61 613 povolení za rok 2025) – https://csu.gov.cz/stc/stavebni-povoleni-ve-stredoceskem-kraji-v-roce-2025
• MPO – Stavebnictví České republiky 2025 (roční řada vydaných povolení 2014–2024, str. 27, pramen ČSÚ – zdroj dat pro graf) – https://www.mpo.cz/assets/cz/stavebnictvi-a-suroviny/informace-z-odvetvi/2025/11/Stavebnictvi-2025_1.pdf
• MPO – Stavebnictví České republiky 2024 (77 398 povolení za rok 2023, nejnižší od roku 1999) – https://mpo.gov.cz/assets/cz/stavebnictvi-a-suroviny/informace-z-odvetvi/2024/12/Stavebnictvi-2024.pdf
• Destatis – 16,8 % weniger Baugenehmigungen für Wohnungen im Jahr 2024 – https://www.destatis.de/DE/Presse/Pressemitteilungen/2025/02/PD25_061_3111.html
• Manipulátoři.cz – Pokles stavebních povolení: Neúspěch digitalizace, nebo výsledek širších vlivů? (Jan Cemper, 28. 5. 2025) – https://manipulatori.cz/pokles-stavebnich-povoleni-neuspech-digitalizace-nebo-vysledek-sirsich-vlivu/
• Hospodářské noviny – Nejsme tu od toho, abychom upozorňovali na chyby v zadání (Tibor Szabó, šéf InQoolu, 30. 10. 2024) – https://archiv.hn.cz/c1-67447860-nejsme-tu-od-toho-abychom-upozornovali-na-chyby-v-zadani-firma-inqool-dava-ruce-pryc-od-zpackane-digitalizace-stavebniho-rizeni
• Sagit – Přechodné období pro použití nového stavebního zákona (§ 334a) – https://www.sagit.cz/info/prechodne-obdobi-pro-pouziti-noveho-stavebniho-zakona
• Kurzy.cz – Fiasko digitalizace stavebního řízení zatím českou ekonomiku připravilo o takřka dvě miliardy korun (odhad L. Kovandy, 25. 8. 2024) – https://zpravy.kurzy.cz/781350-fiasko-digitalizace-stavebniho-rizeni-zatim-ceskou-ekonomiku-pripravilo-o-takrka-dve-miliardy-korun/