Architektura

Haribo, SAP a zmizelí medvídci

Legenda říká, že SAP připravil Německo o gumové medvídky. Zdroje říkají něco jiného. Co se u Haribo doopravdy rozbilo a proč to bolelo i bez customizace.

Michal Katuščák
Michal Katuščák
Navrhuji a vyvíjím aplikace nad Symfony a Reactem, zajímám se architekturu softwaru. Žiju v Českých Budějovicích.
13. srpna 2026 · 15 min čtení
// obsah 9
  1. 01 Co se traduje
  2. 02 Co se vlastně stalo?
  3. 03 Co se rozbilo? Kmenová data
  4. 04 Propad o 25%?
  5. 05 Haribo přitom dělalo věci správně. Aspoň v plánu.
  6. 06 Tak v čem byl problém?
  7. 07 Kolik to stálo?
  8. 08 Co si z toho beru
  9. 09 Zdroje

Celý jeden druh bonbonů nešel vyrobit, protože v jeho kmenovém záznamu chybělo jedno číslo. Nebo bylo prohozené.

Po Lidlu a Birminghamu jsem měl hezky srovnané, jak to celé funguje: kdo ohýbá standardní software k sobě, ten na to doplatí. Haribo mělo být třetí díl. Jenže když jsem se prokousal německými zdroji, ukázalo se, že Haribo šlo přesně opačnou cestou. Šéf IT vědomě tlačil minimální customizaci, program byl rozvržený na pět let a staré systémy se měly odstavovat postupně.

A ono to stejně bolelo. Což je mnohem užitečnější příběh než ten, který se traduje.

Pointa dopředu: držet se standardu zavře jednu cestu, jak si migraci rozbít. U Haribo jsem napočítal čtyři další. Trefilo všechny.

Co se traduje

Verze, kterou najdete ve většině článků, je tahle: Haribo migrovalo na SAP S/4HANA, přestalo umět dohledat zásoby, před Vánoci 2018 zmizeli medvídci z regálů a prodeje zlatých medvídků spadly o čtvrtinu.

Jako jo, ale je to komplikovanější (klasicky).

Co se vlastně stalo?

Haribo v roce 2015 rozjelo program ONE Haribo, tedy globální sjednocení procesů, dat a organizace. Jádrem byl jeden centrální ERP systém: postupné odstavení starých ERP a náhrada za SAP S/4HANA do roku 2020.

Transformace se dotkla 30 zemí, 16 výrobních závodů a 50 trhů, projektový tým měl kolem 260 lidí a nastavovaly se role pro několik tisíc uživatelů zhruba ve dvou stech rolích.

Datum Rovina Co se dělo
únor 2015 IT SAP poprvé představuje S/4HANA
2015 IT Start programu ONE Haribo
2017 byznys Vedení přesouvá strategický fokus a reklamní rozpočty na fruchtgummi (ovocné gumové bonbony) se sníženým cukrem
květen 2018 provoz Stěhování centrály a hlavní správy z Bonnu do Grafschaftu (cca 400 lidí)
21. srpna 2018 provoz Uvedení výroby v nové centrále do provozu
4. října 2018 provoz Oficiální zahájení výroby v Grafschaftu (zatím asi 70 lidí ve výrobě)
říjen 2018 IT Začátek přechodu ze starého skladového systému SC/400 na SAP
2. listopadu 2018 provoz Otevření prvního německého outletu v Montabauru
14. prosince 2018 IT dpa: „potíže s dodávkami větší, než se čekalo“, zasažené „prakticky všechny produkty“
únor 2019 IT Konec období měsíčních výpadků dodávek „až deset procent a víc“

Starý systém se jmenoval SC/400, dodával ho Steeb a podle dobových článků roky spolehlivě řídil výrobu i logistiku. V době výměny byl (podle Haribo) starý skoro třicet let. Firma k tomu tehdy uvedla, že už neměli jinou možnost.

V prosinci 2018 se to ale pokazilo. Vedoucí supermarketů si stěžovali na nedodané zboží. Zasažené byly prakticky všechny produkty.

Co se rozbilo? Kmenová data

Tohle je ta část, kterou v anglických převyprávěních nenajdete vůbec, a přitom je to jediný konkrétní technický popis, jaký veřejně existuje.

Přišel skoro rok po kauze. V listopadu 2019 dal Handelsblattu rozhovor Andreas Patz (ten byl od října 2018 šéf německého Haribo):

„V našich továrnách jde z linky přes 1 500 druhů položek. Převést všechna kmenová data byla velká výzva, protože jsme předtím nežili ve světě SAPu. Tam jsme udělali chyby.“

DV-Dialog ve shrnutí rozhovoru dodává tu větu z úvodu: celé druhy výrobků nešlo vyrobit jen proto, že v kmenových datech chybělo číslo nebo bylo prohozené.

Patz zároveň řekl něco, co ten příběh obrací:

„Na SAP si nemůžu stěžovat, od prvního dne jsme vyráběli, expedovali a psali faktury. Ale najít malé chyby v tak obrovském množství dat bylo hodně těžké.“

Čili to nebyl výpadek systému. Systém běžel. Rozbila se kvalita dat způsobem, který se hledá nejhůř ze všeho: jedna vada v jednom záznamu z tisíců, která se neprojeví chybovou hláškou, ale tím, že se něco prostě nestane.

Nula chyb v aplikaci a přesto prázdné regály. Tenhle druh průšvihu zná každý, kdo někdy migroval data.

Propad o 25%?

A teď to číslo, kvůli kterému tenhle případ vůbec někdo zná. Vyplatí se u něj chvilku zdržet.

Původní znění je z agenturní zprávy dpa ze 14. prosince 2018: Lebensmittel Zeitung s odvoláním na výzkumníky trhu uvedla, že odbyt zlatých medvídků přechodně klesl o 25 procent. Odbyt, tedy množství, ne peníze. Přechodně, ne za rok. A v Německu.

O tři dny později napsala WirtschaftsWoche, že Haribo „letos ze zlatých medvídků utržilo o čtvrtinu méně než loni“. Obojí odkazuje na tentýž víkendový report. Takhle se dělá legenda, ve třech krocích, z nichž ani jeden není lež:

  1. Lebensmittel Zeitung: odbyt přechodně o čtvrtinu níž, podle výzkumníků trhu.
  2. WirtschaftsWoche: letos o čtvrtinu nižší obrat než loni.
  3. Anglojazyčné weby: SAP migrace srazila prodej zlatých medvídků o 25%.

Ta čtvrtina má navíc vlastní vysvětlení a dala ho sama firma, ve stejném rozhovoru. Patz řekl, že jeho předchůdci nasměrovali strategický fokus a v roce 2017 i reklamní rozpočty na fruchtgummi se sníženým cukrem a nechali je v supermarketech vystavovat na nejlepších místech. To ale nevyšlo: „Ztratili jsme ze zřetele své top produkty, jako je zlatý medvídek.“ Tržby Haribo v Německu za rok 2018 klesly podle Handelsblattu skoro o deset procent, zatímco konkurenční Katjes a Storck ve stejné době rostly dvouciferně.

Jenže tohle vysvětlení není z listopadu 2019. Je v té původní dpa zprávě ze 14. prosince 2018, ve stejném odstavci jako údaj o −25

%. Stojí tam, že zákazníci letos sahali po produktech Haribo méně, a hned za tím sebekritická věta z firmy:

„V Německu dostaly okrajové produkty příliš velký význam.“

Kdo si tehdy přečetl zprávu celou, mohl vědět od začátku, že v ní běží dva příběhy vedle sebe. Jeden o softwaru a jeden o marketingu. Za sedm let se z toho stal jeden, a to ten softwarový. Computer Weekly to v březnu 2019 shrnul opatrně a správně: je nepravděpodobné, že by nasazení S/4HANA bylo samotnou příčinou nedostatku medvídků.

Neznamená to, že migrace za nic nemohla. Výpadky v dodávkách reálně byly a Patz je vyčíslil: do února 2019 měsíčně až deset procent a víc. Jen pozor, nejde o přesné měření. Nikde vedle neběžel starý systém, se kterým by se dalo porovnávat. Takže „za tohle může SAP“ je zpětný odhad vedení firmy.

Haribo přitom dělalo věci správně. Aspoň v plánu.

Na papíře byl přístup přesně takový, jaký by si člověk přál. CIO.de o programu píše, že systém SAP se má měnit co nejméně a že šéf IT sází na předkonfigurované balíčky a best practices, aby zůstala procesní i IT krajina jednoduchá a firma se mohla hýbat. To je přesně to, co Lidl odmítl a co si Birmingham napsal do zadání a pak porušil.

Jenže: je to deklarovaný záměr, ne doložený výsledek. Kolik se u Haribo nakonec doopravdy customizovalo, veřejně neví nikdo. Computer Weekly to říká natvrdo, že firma detaily projektu (metodiku testování, plán řízení projektu) nezveřejnila. Takže „Haribo si systém neohnulo“ tvrdit nemůžu. Můžu tvrdit jenom, že to bylo v plánu.

Tak v čem byl problém?

Ze zdrojů se dají poskládat čtyři věci. Ani jedna z nich není customizace a všechny čtyři nakonec potvrdila sama firma.

Za prvé, byli mezi prvními. V písemném vyjádření pro Computer Weekly Haribo uvedlo, že bylo jedním z prvních podniků, které nasadily S/4HANA se všemi funkcemi. Patz to o pár měsíců později upřesnil: jeden z prvních v Německu, který na S/4HANA převedl kompletní procesy.

Tohle si zaslouží rozepsat. DSAG, tedy sdružení zákazníků SAPu v Německu, Rakousku a Švýcarsku, se svých členů ptá každý rok. V průzkumu ze zimy 2018/2019, přesně v době, kdy Haribo hasilo rozjezd, mělo S/4HANA nasazené tři procenta dotázaných firem. Na deset procent to vyskočilo až v průzkumu o rok později a předseda DSAG tehdy prohlásil, že S/4HANA „definitivně dorazila na trh“ v roce 2019. Haribo tedy nasazovalo produkt jako jeden z prvních. Což je hezká věta do tiskové zprávy, ale mizerná pozice pro výrobu. Nemáte se zkrátka koho zeptat.

Za druhé, vzali si maximální rozsah. Rozsah je architektonické rozhodnutí, ne projektové. Patz to popisuje takhle: zadrhlo se to i na tom, že se firma rozhodla pro „velké řešení“ a zapojila do SAPu všechny procesy od suroviny po hotový výrobek.

Tohle se nejsnáz přehlédne, protože jsou to dvě různé osy a lidem splývají do jedné. První je, jak moc systém měníte (jestli si ho ohýbáte k sobě, nebo jedete standard). Druhá je, kolik oblastí firmy se mění v jednom kroku. Lidl se utopil na té první, Haribo na té druhé. „Jedeme standard“ proto zní jako „jedeme opatrně“, i když to znamená jenom „neměníme kód“. Dá se nasadit celý standard beze změn a stejně si přesto ukousnout velké sousto pro celou firmu.

Na tu druhou otázku Haribo odpovědělo „všechny“: od suroviny přes výrobu a sklad po expedici a fakturaci, v jednom kroku. Alternativa existuje a psal jsem o ní dvakrát. Nejdřív si pojmenujete hranice v doméně, pak podle nich odstavujete starý systém kus po kuse metodou strangler fig, aby v každém okamžiku bylo jasné, která část už běží nově a která ještě postaru.

U Haribo tahle možnost teoreticky byla, protože program byl rozvržený na pět let a staré ERP se měly odstavovat postupně. Jak to čtu já, to „postupně“ se ale týkalo starých systémů napříč zeměmi. Funkčně se v Německu překlopilo všechno naráz.

Za třetí, kmenová data z třicetiletého ne-SAP světa. Viz výš. Jen doplním: „protože jsme předtím nežili ve světě SAPu“ je definice migrace dat, u které nikdo v týmu nemá cit pro to, jak má cílový záznam vypadat. Chyby v ní nechytí ani testy funkcionality, protože funkcionalita je v pořádku.

Za čtvrté, sešlo se to s dalšími velkými změnami. Tohle bych podtrhl, protože přesně takhle to hodnotí sám Patz. DV-Dialog jeho stanovisko shrnuje větou, že hlavním problémem Haribo nebyla SAP migrace, ale chyby tehdejšího vedení, a především se prý měnilo příliš mnoho věcí najednou.

Stačí se podívat zpátky na tabulku. Nová centrála, najíždějící výroba, oficiální start, výměna skladového systému a první outlet, všechno v jednom roce a poslední tři věci v rozmezí několika týdnů. Když měníte tolik věcí naráz a něco se rozbije, nikdo vám neřekne, co to bylo. Nemáte kontrolní skupinu ani druhou stranu, se kterou byste porovnávali.

Spouštět výměnu skladového systému v říjnu, když jste výrobce sladkostí, je zajímavá volba.

Stěhujeme sklad a při té příležitosti vyměníme i systém, ať to máme za sebou. Zní to efektivně a je to past, protože ve chvíli, kdy něco přestane sedět, nikdo neví, jestli za to může software, nové uspořádání skladu, nebo to, že tam lidi pracují první týden. Diagnostika, která normálně stojí odpoledne, najednou stojí tým měsíc.

Kolik to stálo?

Trojcifernou milionovou částku, a na rozdíl od většiny podobných čísel tohle není novinářský odhad, protože ho potvrdil sám Patz. Zacházel bych s ním ale opatrně: „trojciferná milionová částka“ znamená cokoli od sta do devíti set milionů a u pětiletého programu, který sjednocuje procesy ve třiceti zemích, se stejně nedá oddělit, co je náklad na SAP a co náklad na transformaci firmy, která by proběhla tak jako tak.

Co si z toho beru

Haribo boří příjemnou představu, že stačí neohýbat standard a bude to dobré.

Standard a rozsah jsou dvě různá rozhodnutí. To, že neměníte kód, ještě neznamená, že jedete opatrně. Opatrně jedete tehdy, když neměníte systém na všechny oblasti podnikání najednou. Tohle je potřeba si promyslet ještě dříve než tu customizaci.

Když migrujete, měňte jednu věc. Všechno ostatní, co jde odložit o čtvrt roku, odložte. Ne proto, že by to bylo pracné, ale proto, abyste v případě problému věděli, kam se dívat. Řekl to o svojí firmě šéf německého Haribo líp, než to umím říct já: měnilo se příliš mnoho věcí najednou.

Když migrujete data, testujte data, ne funkce. U Haribo nespadl systém. Systém od prvního dne vyráběl, expedoval a fakturoval. Jen mezi kmenovými záznamy k víc než patnácti stovkám položek byla hrstka takových, kde chybělo nebo bylo prohozené číslo, a to stačilo. Sada testů, která projede business procesy na deseti vzorových produktech, tohle nikdy nechytí. Chytí to jedině kontrola, která projde všechny záznamy a ptá se, jestli dávají smysl.

A pak je tu jedna věta, kterou jsem si z toho rozhovoru odnesl nejvíc. Patz u té trojciferné částky dodal: „Teď to musí vydržet dalších třicet let.“ Systém, který vyměňovali, běžel skoro třicet let, než přestal stačit. Je to jediná upřímná odpověď na otázku, jestli se to Haribo vyplatilo: dneska se to říct nedá.

Zdroje

ERP IT fiaska kmenová data migrace SAP
poslední úprava 13. srpna 2026
Michal Katuščák
Michal Katuščák

Navrhuji a vyvíjím aplikace nad Symfony a Reactem, zajímám se architekturu softwaru. Žiju v Českých Budějovicích.

Spolupracujme
// pokračovat

Co byste mohli číst dál

Všechny články →
Architektura 10. srpna 2026

Ubiquitous language: Jak ho vynutit v Symfony projektu?

Ubiquitous language není slovník pro celou firmu, ale jazyk jednoho bounded contextu. Šest praktik, jak ho udržet v Symfony projektu, včetně toho, jak ho nechat hlídat CI místo reviewera.

13 min čtení číst
Architektura 7. srpna 2026

Digitalizace stavebního řízení: Co tady selhalo?

Systémy pro digitální stavební řízení se spustily 1. července 2024 a okamžitě se zasekly. Technický audit ale říká, že architektura stála na moderních a osvědčených technologiích a vady jdou opravit. Selhalo všechno okolo. A ve vládní zprávě a v tabulce smluv, kterou zveřejnilo samo ministerstvo, je vidět kde.

24 min čtení číst